Výlet na Jizeru je za námi a byl v pravdě extrémní.
Jízda na koloběžkách proběhla vcelku za příznivého počasí.
Někdo během cesty na Malou Skálu zmokl trošinku a někdo vůbec, pokud se chytře schoval do hospůdek podél cesty.
Po dobrém obědě v zádech s nepříznivou předpovědí jsme si na Žluté plovárně půjčili lodě a rafty a za mírného mrholení vyrazili po Jizeře přes první splav zpět do kempu Dolánky.
Počasí se ještě zhoršilo, takže voda byla všude.
V některých úsecích to vypadalo jako když projíždíme vodopádem.
Tentokrát pomyšlení, že na Zrcadlové koze vylezeme z lodí a dáme si pivko nebo spíše něco ostřejšího , jsme zavrhli a jen zamávali na blízký přívoz.
Nezbývalo nám nic jiného než znovu zabrat do pádel a co nejrychleji dorazit do kempu do Dolánek.
To se nakonec podařilo všem.
Někomu dříve a někomu později.
Výsledek byl však stejný všichni jsme byli promočení , jak se říká až na kost.
Samozřejmě když jsme vyndavali poslední loď z vody přestalo pršet.
Rychle usušit a zahřát se medovinkou nebo čajem s rumem z kiosku v kempu.
Počasí se trochu umoudřilo a my jsme se těšili na opečené buřty na ohýnku a na Péťovu kytaru plnou písniček.
Ani tady jsme nezklamali a Péťa hrál až do kuropění a to nejen nám ale i celému kempu v Dolánkách.
Kemp bude na tuto noc dlouho vzpomínat.
Výlet na Jizeru se i přes suveréně nejhorší počasí, které jsme zde zažili, fakt vydařil.
Tak s vodáckým "AHOJ" zase příští rok.
